Kdo si myslí, že kraftový papír a kraftový papír je stejná věc, může být pěkně na omylu. Stejně mylné je, že kraftový papír musí být vždy tmavě hnědý.
Dnes jsou již k dostání velmi dobré testlinerové papíry (T1), které nejsou navenek (např. barvou) za kraftovým papírem pozadu. Nemělo by se tedy vždycky hned dávat na první dojem. Tak jako v běžném životě může tento často šálit.
Vyvstává tedy otázka, jak poznám, že se jedná o kvalitu kraftového a nikoli testlinerového papíru? Jednoduše. Kraftový papír se skládá z dlouhých vláken, přičemž u testlineru je délka vláken druhořadá. Roztrhnete-li papír a objevíte-li dlouhá, rovnoměrná nahnědlá vlákna, můžete si být jisti, že se jedná o kraftový papír.
Zůstává jen jedna otázka: jak je možné, že kraftový papír není vždy tmavě hnědý? Zaprvé to závisí na typu dřeva, které bylo použito (měkké nebo tvrdé dřevo) a pak také, a to je mnohem důležitější, je podíl použitých recyklovaných vláken. Při výrobě kraftového papíru je povoleno použít až 30% recyklovaných vláken. Použitím různého podílu se pak barva pohybuje mezi tmavě hnědou až šedohnědou.
Přesto musejí být ale zaručeny všechny typické vlastnosti kraftového papíru, jako vysoká pevnost protržení, v ohybu, v průtlaku, vysoká odolnost proti vlhku a dobrá stohovatelnost.
Autor: Tanja, Produktmanagement